Dvouranná kuše Edelweiss

Po letech strávených s tradiční kuší jsem si řekl, že je čas na změnu. Původně jsem chtěl udělat velkou verzi mé skládací kuše, ale dostupné pružiny nesplňují mé požadavky na estetiku – byly by šíleně obří.

Výsledkem je tedy dvoupatrová kuše zdobená rychlovykládáním a leptáním. O obou technikách chci napsat samostatný článek, proto se tu o nich nebudu rozepisovat.

Lučiště

lučiště jsem vybrousil z hůreckého laminátu, jelikož jsou krátká (cca 60 cm) chtělo to hodně ubrušování. Na druhou stranu jsou dost rychlá a dávají pár joulů na kg tahu víc. Jsou zašita do kůže, končíky jsou ze souhlasně mořeného parohu.

Socha – základ

S důvodu nedostatku jiného materiálu jsem sochu konstruoval lepenou z bukových a dubových prken – částečně zbytky z minula. Lepená socha se i méně kroutí a je jednoduší vytvořit dlaby pro mechanismus.

Železo

všechny železné části jsou vyřezány a vybroušeny z rezavých jackelů, pásoviny a stavebního I nosníku. zdobeny jsou leptáním. Lepty nejsou nic moc, teprve se je učím, ale pro larp jsou dle mého názoru víc než ok.

 

Socha  – dokončení

Po dokončení železných částí je třeba vytvořit zádlaby kam zapadají.

Poté je možno sochu konečně dozdobit, namořit, naolejovat. Použil jsem lihové mořidlo a čistý lněný olej.

 

No a pak to všechno smontovat dohromady.

Share